Září 2010

Návrat 2

25. září 2010 v 20:19 | Karin Uchiha |  Naruto povidky-kapitolovky
"Naruto ! Jak dlouho ještě můžeš spát ? Notak, probud´ se !"
Sasuke byl už od osmi rána na nohou, ale Naruto se ještě nevzbudil. Snažil se řvát ze všech sil, ale s Narutem to ani nehnulo. A tak ho Uchiha prostě a jednoduše praštil.
"Jau, Sasuke, co to sakra děláš ?!" "Snažím se tě vzbudit, ospalče. Tak dělej, počkám na tebe před vchodem."

Přibližně za hodinu:

Když Naruto vyšel z baráku, Sasuke ho hned zasypal nadávkami na téma: co ti to tak dlouho trvalo.
"Hele promin´, ale ja se neprobouzím na povel." "No to je jedno, dem se nasnídat, ještě jsem totiž nejedl." "Hej ! Kluci, počkejte !" "Sasuke, neslyšel jsi nic ?" "Jo, máš pravdu, někdo za námi volal." Když se otočili, uviděli k nim běžet Sakuru s Hinatou. "Jé, ahoj holky." Pozdravil je první Naruto a usmál se na Hinatu. Hinata mu úsměv opětovala a mírně zčervenala. Sasuke se zas usmál na Sakuru ale ten pohled moc dlouho nevydržel a odvrátil hlavu, ale koutkem oka se na ni stále díval. Ten je roztomilý když se tak nevině usmívá, ještě jsem ho takhle nikdy neviděla a je to vážně milý. Pomyslela si Sakura a sladce se na něj usmála. "Ehm, ahoj, hele, my právě jdeme na trochu opožděnou snídani, nechcete jít s námi ?" Nabídl jim po chvíli Sasuke, ale na Sakuru se přímo podívat nemohl. "No jasně, vlastně jsme se chtěly zeptat na totéž, vid´ Hinato ?" Žd´ouchla Hinatu Sakura do loktu a mile se usmála ,ale Hinata na ni hodila pohled který označoval- tak tuhle připomínku sis fakt mohla odpustit. Pak už vyrazili do Ichiraku ramen. Když dojedli, Sakura musela jít s něčím pomoci hokage a Hinata šla trénovat s Nejim. Tak se Naruto a Sasuke jen tak procházeli Konohou a klábosili. V tom se Naruto šibalsky podíval na svého černovlasého kamaráda. "Hele Sasuke..." Začal. "No ?" "Že ty ses vážně do Sakury zamiloval ?" " Nemluv hlouposti." "A ty nedělej nevin´átko, viděl jsem jak jsi po ní pokukoval, a navíc jsi včera řekl že je hezká ne ?" "To není důkaz." "Ale ano je, a ty to víš. Zamiloval ses do ní, přiznej to!" Sasuke se na něj otočil s vyčítavým pohledem. "A co když jo, tobě se zas líbí Hinata !" "Ha, jenže já to neskrývám." "Že ne ?" "Ne." "A už jsi jí to řekl ?" "Hele, teprv jsem to zjistil, tak mě nežen´ ! U tebe je to to samý... no to je už jedno, hlavně že jsi se přiznal." Odpověděl šibalsky Naruto. "A proč jsi hned začal s tímhle tématem ?" Zeptal se vyprovokovaný Sasuke. Úplně nesnášel, když se z něj Naruto snaží vytáhnout kladnou odpověd´. A že to umí ! "No, já nevím, možná pro to, že se tě snažím varovat." Nasadil přemýšlivý výraz a při tom se trochu pousmál. Sasukemu to přišlo podezřelé, ale byl zvědavý, co z toho pacholka vypadne. "To jako před čím ?" "Víš jak si k nám pak na chvíli přisedl Neji ?" "No..." "Nevím, nevím, nějak si se Sakurou dobře rozuměli, jen aby z toho něco nevzniklo, být tebou, byl bych s ní častěji... hele, kam běžíš ?!" Ani to nestačil dopovědět a už jen slyšel zdaleka: Tak já jdu, ahoj ! a Sasuke byl fuč. Naruto se zeširoka usmál. "Já teda umím přesvědčit !" Řekl si pro sebe nahlas a usmál se ještě víc.

U Tsunade v kanceláři:

"Díky Sakuro, vážně jsi mi pomohla. Ted´, když je Shizune na missi, není nikdo kdo by mi pomohl." "To je v pořádku, Tsunade-sama, vždy vám ráda pomohu." Sakura vyšla ven z budovy Hokage s knihami v rukou a v tu chvíli ji někdo srazil. Sakura byla zlostí bez sebe a začala nadávat o sto šest. "Hej, to nemůžeš dávat pozor ?!" "Eh, promin´, já nechtěl, počkej, pomůžu ti posbírat ty knihy." Sakura se překvapeně podívala na viníka a poznala v něm Nejiho. "Neji, to jsi ty, to je v pořádku až zas tolik se nestalo." Promluvila ted´už klidným a vyrovnaným hlasem a mile se usmála. Neji ji pomohl vstát a sesbírat knihy. V tu chvíli na místo srážky přiběhl Sasuke, ale jakmile uviděl Nejiho se sakurou spolu, radši se schoval za strom a vyčkával. "Kam jsi tak pospíchal ?" Zeptala se ho po chvíli Sakura. "No, slíbil jsem Hinatě že s ní budu trénovat a tak nějak nestíhám." Sasuke se najednou rozhodl chopit se příležitosti a vyšel ze svého úkrytu. "Ahoj." Neji samým leknutím nadskočil a podezíravě si Sasukeho prohlédl. Zato Sakura byla ráda že ho vidí. "Ahoj Sasuke." "Ehm, nechceš pomoct s těmi knihami ?" "V pořádku, pomůžu jí já." Odpověděl hned Neji. "Díky Sasuke, um, Neji, ty jsi přece spěchal za Hinatou, ne?" "Hm, jo, to je fakt. Tak se měj." Poukázal na Sakuru a Sasukeho nechal bez povšimnutí. Černovlásek si ještě všiml, že na něj Hyiuga hodil zlostný pohled, jenž mu bez otálení oplatil. Poté se obrátil na Sakuru, která se na něj nechápavě dívala. "Ehm, a kam ty knihy vlastně neseš?" Snažil se to raději zamluvit. Dívka se na něj ještě jednou vyčítavě podívala, ale pak už to pustila z hlavy. "Do akademie. Jsou to knihy o základních technikách ninjutsu a taijutsu. Iruka sensei je potřebuje na výuku, a tak mu je jdu odnést." "Aha..." Odpověděl jen Uchiha a s knihami v rukou se se Sakurou rozešli k akademii.


Poznámky: Poněkud krátký text, ale příště to bude lepší ;-)

Akatsuki básnička 2 (Akaťáci)

25. září 2010 v 19:39 | Karin Uchiha |  Naruto básničky
Bylo deset malých Akaťáků,
měli rádi jed.
Sasoriho zabili,
zbylo jich devět.

Bylo devět malých Akaťáků, měli rádi Hidanovo kosu.
Hidan sekal dříví,
zbylo jich jen osm.

Bylo osm malých Akaťáků,
měli rádi rybičky.
Kisame zas provokoval Gaie,
zbyly z něj jen kousíčky.

Bylo sedm malých Akaťáků,
měli rádi kytičky.
Zetsu kleplo,
zpívali mu písničky.

Bylo šest malých Akaťáků,
měli rádi jíl.
Dei si zase hrál,
však se mu stal osudným.


Byli čtyři malý Akaťáci,
měli rádi papír.
Konan se zas přežrala,
zabil ji ten sýr.


Bylo pět malých Akaťáků,
měli rádi Naruta.
Kakuza s nim bojoval,
teď mu schází ruka.


Byli tři malý Akaťáci,
měli rádi masku.
Z Tobiho byl Madara,
Sasuke zase prohrál sázku


Byli dva malý Akaťáci,
měli rádi Sharingan-přehrávač.
Itachi měl chorobu,
ale byl to nasávač.




Zbyl už jen jeden Akaťák,
měl rád svůj rinnengan.
A v té velké jeskyni,
musel umřít sám.

Akatsuki básnička xD

25. září 2010 v 19:36 | Karin Uchiha |  Naruto básničky

PEIN

Jsem pohodář, jsem nad věcí,
sbírám démony zvířecí.
Potrvá to pět, šest let,
ale pak s nimi ovládnu svět!
Jenže sám je neulovím,
já si radši v klídku hovím.
Vymyslel jsem bezva plán-
spolek cvoků zakládám!
Slibuju jim hory doly,
podívejte na ty voly!

ITACHI

Mé jméno je Uchiha Itachi
a jedna žena mi nestačí.
Když mě chtěl Peiňák zverbovat,
musel mi něco darovat.
A tak jsem dostal darem
svůj vlastní soukromej harém!

KISAME

Jsem hezká malá rybička,
což je trochu chybička.
Pár lidí už mě chtělo zkonzumovat,
toho se chci příště vyvarovat...
Peinovo heslo se do mysli vkradlo -
"Ryba je kámoš a ne žrádlo!!!"

SASORI

Pein znal moje zvrhlý choutky,
z živých lidí dělat loutky.
Slíbil mi, což mu moc nežeru,
materiál dle vlastního výběru.
Spíš mě zlákal fakt, že k dispozici
budu mít blonďatou krasavici!

DEIDARA

Explozi z písku jak má být
zaručí jedině dynamit!
Za vstup do té jeho krávoviny
mi Pein zajistil dostatek trhaviny.
Jen ten můj parťák už mě trochu nebaví -
furt si myslí, že jsem opačnýho pohlaví!

HIDAN

Od věčnýho zabíjení zase,
měl jsem kosu tupou jako prase.
Do Baumaxu to mám jenom kousek,
tak jsem si šel koupit brousek.
Pein mi tam však vybral z letáčku,
značkovou a levnou sekačku!

KAKUZU

Jsem na prachy a Pein to ví,
byl se mnou raz dva hotový.
Dal mi práci, pokteré jsem toužil,
to jsem si snad ani nezasloužil.
Teď si žiju jako v pohádce,
Kakuzu - finanční poradce!

TOBI

Kdo jsem to vůbec není podstatné,
ani to, že jedno očko mám furt schované.
Nosím masku a jsem děsně tajemnej,
možná proto jsem teď Peinův vrahoun nájemnej.
K Atasuki jsem šel zadara,
když mi slíbil, že mi bude říkat Madara.

ZETSU

Jsem roztomilá masožravá kytička
a mám ráda hodně tepla, sluníčka.
Kdo mi postavil nový skleníček?
No přece milej šéfík Peiníček!
Dal mi tam taky zrcátko,
abych viděl svoje schizofrenní dvojčátko.

KONAN

Origami je mou vášní,
i když se vám to zdá zvláštní.
Nikdo kromě Peina neměl zdání,
že tisíc jeřábů ti splní přání.
Tak skládáme teď spolu každé noci,
ať konečně svět máme ve své moci.