Naruto povidky-kapitolovky

Návrat 4

20. března 2011 v 18:38 | Karin Uchiha
Jak se tak procházeli po Konoze, Černovlasý chlapec si uvědomil, že už jsou na místě a upozornil svou společnici, která byla duchem nepřítomna. "Um, Sakuro, už jsme u knihovny, nechceš si pak zajít na ramen ?" Sakura se v tu chvíli probrala. "Eh, jo, ráda."Bylo vidět, že se něco děje. Tak se ji Sasuke zeptal, ale co jiného mohl čekat než..."Jo, jsem v pohodě. Promin´, jsem poslední dobou utahaná." Hned jak to dořekla, naprosto nepřesvědčivě se usmála. Sasuke si jen oddechl, rozloučil se s růžovláskou a šel si po svých.

"Hej, Sasuke !" Blonďatá dívka zdálky vykřikuje jméno černovlasého chlapce. Dotyčný se otočí a překvapeně zírá na dívku, která na něj před chvílí volala. "A-ahoj Ino." Hned jak se vzchopil, tak se mírně usmál na přivítanou. Ino se zastavila a překvapeně pohlédla na chlapce. "No ne ! Já zírám ! ty ses fakt usmál !" Sasuke pochopí oč jde a provinile se zasměje. "Jo ták, jo... no, jsi uplně jiná !" Změní radši téma. O to, že se změnil on sám, nerad mluvil. Ino se mírně začervenala a provokativně se zeptala. "Eh, díky, ale jak to myslíš změnila..." Tak na tohle černovlásek odpovědět nedokázal. Nevěděl přesně jak se změnila. Věděl jenom to, že ji sotva poznal. Tak ji radši složil kompliment. "No, vůbec jsem tě nepoznal... je z tebe žena ! A musím uznat že hezká." Hned na to zapochyboval, jestli udělal správně. Blondýnce se totiž nebezpečně rozzářily oči. "Děkuju Sasuke, to je od tebe milé." Poděkovala a celou dobu se culila. V tu chvíli zahlédla blížícího se Naruta a zářivě se usmála. "Naruto ! Jsi to vážně ty ?!" V tu chvíli si zamyšlený blonďák uvědomil, že to bylo na něj. "Ahoj Ino." Blondýnka se na něj pověsila a hned nato si ho začala prohlížet. Chlapec si všiml svého přítele, jak se posměšně usmívá a vydal signál, že ho má "zachránit". Sasuke protočil očima, ale uposlechl a vložil se mezi ně. "Hele, Naruto, měli bychom najít Kakashiho-senseie." Upozornil naoko vážně Sasuke a Naruto ulehčeně přikývl. "Tak ahoj jindy." Rozloučili se s dívkou a spěšně se vydali za roh. "Uf, díky Sasuke. Bylo fakt nepříjemný, jak si mě prohlížela." Jeho společník se zasmál. "Aspoň vidíš, jak jsem se cítil já." Oba se tomu zasmáli.

Sakura vyšla z akademie a v břiše jí zakručelo. Žaludek jí připomínal, že je čas oběda. Tak se vydala do Ichiraku ramen. Po chvíli tam přišli její týmoví partneři. "Ahoj kluci, jdete taky na oběd ?" Oba přátelé přikývli a přisedli si k růžovlásce. Všichni tři si objednali ramen a začali klábosit o všem možném. V tu chvíli si přisedl ještě jeden známý-neznámý a taktéž si objednal. Tým sedm mu nevjenoval sebemenší pozornost. Teuchi si hlasitě odkašl. "Tak co, jak to jde Kakashi, nechybí ti tvoji studenti ?" Všichni tři naráz zpozorněli. "No to víš Teuchi, to se stává, když už je nemáš co naučit, tak si tě nevšimnou ani u stolu." Ayame se zasmála. "Kakashi-sensey ! Eh, omlouváme se, nějak jsme vás přehlédli." Poškrábal se provinile Naruto na zátylku. Kakashi se jen srdečně usmál a pustil se svými žáky do řeči. To ale nevědě, co mu přichystali. Hned jak dojedli, tak zmizeli, takže všechno placení zbylo na Kakashim. Ten byl ale v pohode, alespoň do chvíle, než si všimnul místa, kde seděl Naruto. Bylo tam minimálně dvacet prázdných misek ramenu. "Tak co, dnedka platíte vy ?" Zeptal se přátelsky Teuchi, ale Kakashi to nevydržel a doslova vybuchl. "NARUTOOOOOO !!!!!!!!!!!!!!!!" Zařval a ozvěna se táhla až k uším provinilé trojice, která se rázem smíchy válela po zemi. "Ale proč já ?" Zeptal se zaraženě Naruto. "Asi proto, že jsi tam nechal nejvíc prázdyných misek." Poznamenala vysmátá Sakura a sotva stála na nohou. "To bude zítra poprask. Sensey nám to nedaruje." Poznamenal Sasuke, ale nikdo si nad tím nelámal hlavu. "Hele tak já jdu, ještě musím něco zařídit." Rozloučil se Naruto a v tu ránu byl pryč. Sasuke se Sakurou osaměli. Ale ne na dlouho. "Ehm, Sasuke, musím ještě pomoct Tsunade a to bude určitě na dlouho. Takže ahoj do zítra." Usmála se. Sasuke jí sice úsměv opětoval, ale bylo v něm cítít trocha kyselosti. Tak se rozloučili a šli po své. I když pravdou bylo, že Sakura nechtěla být dlouho sama se Sasukem. Cítila se být stále zrazená. Sice to je už dlouho, co se vrátil, ale ona mu to stále zas tak úplně neodpostila. To však nebyl jediný důvod. Bylo v tom něco ještě docela jiného.

Naruto se vrátil domů. Popadl čistící prostředky a potřeby na úklid a pustil se do práce. Celý jeho byt pokrývala tlustá vrstva prachu a kupodivu byl hotov už v osm hodin. Jenže byl tak unavený, že si šel lehnout bez večeře. Hned nato tvrdě usnul.

Návrat 3

5. listopadu 2010 v 10:11 | Karin Uchiha
Je zpátky... opravdu je zpátky. To snad ani není možné, po tolika letech čekání a beznaděje je opět zpátky. Možná ted´, když se vrátil, bych se s ním mohla sblížit... Co si to ale namlouvám. Za tu dobu co byl pryč si na mě určitě ani nevzpomněl. Hinata byla duchem úplně mimo. Skoro to vypadalo, že Nejiho útoky ani nevnímá. Už byla třikrát zasažená do hrudi a několikrát i do jiných částí těla. Byla velmi potlučená, ale tu bolest zřejmě nevnímala. Věnovala se jen svým myšlenkám a toho, že právě vede boj se svým bratrancem, si ani nevšimla. Což byla chyba. "Hinato-sama !" Zařval Neji, když zpozoroval, že se Hinata zhroutila a ztěžka dýchala. "Jsem...jsem v pořádku Neji, jen si potřebuji trochu odpočinout." "Co je to s tebou ? Vůbec do tréningu nedáváš všechno. Vždyd´se ti často nemůžu rovnat." "Často, ale ne nikdy." Namítla Hinata a postavila se. "Vážně by sis měla odpočinout. Nevypadáš dobře." Ozval se za dveřmi starostlivý hlásek. "To je v pořádku, Hanabi, už je mi lépe. Ale i tak se půjdu projít, točí se mi hlava." Neji jen zakroutil hlavou a odešel. Ale Hanabi se stále starostlivě dívala na svou sestřičku. "Onee-chan..." "Jsem opravdu v pořádku, půjdu jen na vzduch, nejdeš se mnou ?" Malá Hyiuga se na modrovlásku překvapeně zadívala. Ještě se nestalo, že by ji Hinata nabídla někam s ní jít a tak s nadšením přikývla.Jak se tak mlčky procházely, narazily na osobu s úsměvem ve tváři. Hinata ihned ztuhla. Hanabi se na ni nechápavě podívala a přelétala pohledem z Hinaty na blond´atého chlapce. Ahoj Hin, kam jdete ? Hinata se v tu chvíli vzpamatovala, ale stále nebyla schopná pořádně mluvit, a tak se slova ujala Hanabi. "No, jdeme se jen trochu projít." "Aha." Řekl nepřesvědčivě a poškrábal se na zátylku. Hanabi pochopila, že se Naruto k něčemu chystá a radši se potají vypařila. Hinata se jí však všimla a hodila na ni omluvný a děkovný pohled. A v tu chvíli blond´ák promluvil. "Um, hele, nechceš... nechceš jít se mnou do lesa na kraji Konohy ? Je tam ted´opravdu hezky."Hned jak domluvil, tak se jen mírně začervenal, zato Hinata byla v tu chvíli tak rudá, že by ji mohlo konkurovat jen rajče. Nezmohla se na slovo, tak jen souhlasně přikývla. Naruto se na ni usmál, a vyrazil k lesu. Hinata ho doběhla a ten se hned začal vyptávat, co se za ty dva roky změnilo. "No, víš, změnilo se toho docela hodně. Především Shino, Ino a Neji." Jo, Neji se vážně dost změnil. Jen aby to Sasukemu nedělalo problémy. Pomyslel si Naruto a dál poslouchal dívku vedle něj. "Sakura se asi moc nezměnila, co ?" Hinatu to překvapilo. Nečekala, že by se mohl zeptat zrovna na tohle. A upřímně řečeno... dost ji to rozlítostnilo. "No, jo... docela i jo... proč se ptáš ?" "Ále, jen tak... umíš držet tajemství ?" Dívka přikývla, bála se nejhoršího, bála se, že řekne, že ji stále miluje. "No, víš, to je hrozný, naprosto nepravděpodobný ale... SASUKE SE DO NI ZAMILOVAL !!!" Poslední část věty přímo zařval. Hned poté si zacpal pusu. Hinata se neubránila hlasitému a upřímnému smíchu. Dobrá nálada v ní přímo překypovala. Spadl jí kámen ze srdce. Byla také ráda, že jí to Naruto svěřil a byla ochotna mu za každou cenu pomoci.


Poznámky: Promin´te, že to tak trvalo. Chtěla jsem si na tom dát záležet a nakonec z toho vyšla tahle kratičká část. Mám ted´dost fofr ve škole tak nevstíhám. No tak jako, když za jeden měsíc napočítám 6 referátů, 10 testů, 2 čtvrtletky a úkoly, tak se není čemu divit. Kde to sme ? BROBOHA, DYD´JSME OSMÁCI !Děkuji za pozornost xD dám se co nejrychleji do psaní, to vám snad ještě slíbit můžu xD

Návrat 2

25. září 2010 v 20:19 | Karin Uchiha
"Naruto ! Jak dlouho ještě můžeš spát ? Notak, probud´ se !"
Sasuke byl už od osmi rána na nohou, ale Naruto se ještě nevzbudil. Snažil se řvát ze všech sil, ale s Narutem to ani nehnulo. A tak ho Uchiha prostě a jednoduše praštil.
"Jau, Sasuke, co to sakra děláš ?!" "Snažím se tě vzbudit, ospalče. Tak dělej, počkám na tebe před vchodem."

Přibližně za hodinu:

Když Naruto vyšel z baráku, Sasuke ho hned zasypal nadávkami na téma: co ti to tak dlouho trvalo.
"Hele promin´, ale ja se neprobouzím na povel." "No to je jedno, dem se nasnídat, ještě jsem totiž nejedl." "Hej ! Kluci, počkejte !" "Sasuke, neslyšel jsi nic ?" "Jo, máš pravdu, někdo za námi volal." Když se otočili, uviděli k nim běžet Sakuru s Hinatou. "Jé, ahoj holky." Pozdravil je první Naruto a usmál se na Hinatu. Hinata mu úsměv opětovala a mírně zčervenala. Sasuke se zas usmál na Sakuru ale ten pohled moc dlouho nevydržel a odvrátil hlavu, ale koutkem oka se na ni stále díval. Ten je roztomilý když se tak nevině usmívá, ještě jsem ho takhle nikdy neviděla a je to vážně milý. Pomyslela si Sakura a sladce se na něj usmála. "Ehm, ahoj, hele, my právě jdeme na trochu opožděnou snídani, nechcete jít s námi ?" Nabídl jim po chvíli Sasuke, ale na Sakuru se přímo podívat nemohl. "No jasně, vlastně jsme se chtěly zeptat na totéž, vid´ Hinato ?" Žd´ouchla Hinatu Sakura do loktu a mile se usmála ,ale Hinata na ni hodila pohled který označoval- tak tuhle připomínku sis fakt mohla odpustit. Pak už vyrazili do Ichiraku ramen. Když dojedli, Sakura musela jít s něčím pomoci hokage a Hinata šla trénovat s Nejim. Tak se Naruto a Sasuke jen tak procházeli Konohou a klábosili. V tom se Naruto šibalsky podíval na svého černovlasého kamaráda. "Hele Sasuke..." Začal. "No ?" "Že ty ses vážně do Sakury zamiloval ?" " Nemluv hlouposti." "A ty nedělej nevin´átko, viděl jsem jak jsi po ní pokukoval, a navíc jsi včera řekl že je hezká ne ?" "To není důkaz." "Ale ano je, a ty to víš. Zamiloval ses do ní, přiznej to!" Sasuke se na něj otočil s vyčítavým pohledem. "A co když jo, tobě se zas líbí Hinata !" "Ha, jenže já to neskrývám." "Že ne ?" "Ne." "A už jsi jí to řekl ?" "Hele, teprv jsem to zjistil, tak mě nežen´ ! U tebe je to to samý... no to je už jedno, hlavně že jsi se přiznal." Odpověděl šibalsky Naruto. "A proč jsi hned začal s tímhle tématem ?" Zeptal se vyprovokovaný Sasuke. Úplně nesnášel, když se z něj Naruto snaží vytáhnout kladnou odpověd´. A že to umí ! "No, já nevím, možná pro to, že se tě snažím varovat." Nasadil přemýšlivý výraz a při tom se trochu pousmál. Sasukemu to přišlo podezřelé, ale byl zvědavý, co z toho pacholka vypadne. "To jako před čím ?" "Víš jak si k nám pak na chvíli přisedl Neji ?" "No..." "Nevím, nevím, nějak si se Sakurou dobře rozuměli, jen aby z toho něco nevzniklo, být tebou, byl bych s ní častěji... hele, kam běžíš ?!" Ani to nestačil dopovědět a už jen slyšel zdaleka: Tak já jdu, ahoj ! a Sasuke byl fuč. Naruto se zeširoka usmál. "Já teda umím přesvědčit !" Řekl si pro sebe nahlas a usmál se ještě víc.

U Tsunade v kanceláři:

"Díky Sakuro, vážně jsi mi pomohla. Ted´, když je Shizune na missi, není nikdo kdo by mi pomohl." "To je v pořádku, Tsunade-sama, vždy vám ráda pomohu." Sakura vyšla ven z budovy Hokage s knihami v rukou a v tu chvíli ji někdo srazil. Sakura byla zlostí bez sebe a začala nadávat o sto šest. "Hej, to nemůžeš dávat pozor ?!" "Eh, promin´, já nechtěl, počkej, pomůžu ti posbírat ty knihy." Sakura se překvapeně podívala na viníka a poznala v něm Nejiho. "Neji, to jsi ty, to je v pořádku až zas tolik se nestalo." Promluvila ted´už klidným a vyrovnaným hlasem a mile se usmála. Neji ji pomohl vstát a sesbírat knihy. V tu chvíli na místo srážky přiběhl Sasuke, ale jakmile uviděl Nejiho se sakurou spolu, radši se schoval za strom a vyčkával. "Kam jsi tak pospíchal ?" Zeptala se ho po chvíli Sakura. "No, slíbil jsem Hinatě že s ní budu trénovat a tak nějak nestíhám." Sasuke se najednou rozhodl chopit se příležitosti a vyšel ze svého úkrytu. "Ahoj." Neji samým leknutím nadskočil a podezíravě si Sasukeho prohlédl. Zato Sakura byla ráda že ho vidí. "Ahoj Sasuke." "Ehm, nechceš pomoct s těmi knihami ?" "V pořádku, pomůžu jí já." Odpověděl hned Neji. "Díky Sasuke, um, Neji, ty jsi přece spěchal za Hinatou, ne?" "Hm, jo, to je fakt. Tak se měj." Poukázal na Sakuru a Sasukeho nechal bez povšimnutí. Černovlásek si ještě všiml, že na něj Hyiuga hodil zlostný pohled, jenž mu bez otálení oplatil. Poté se obrátil na Sakuru, která se na něj nechápavě dívala. "Ehm, a kam ty knihy vlastně neseš?" Snažil se to raději zamluvit. Dívka se na něj ještě jednou vyčítavě podívala, ale pak už to pustila z hlavy. "Do akademie. Jsou to knihy o základních technikách ninjutsu a taijutsu. Iruka sensei je potřebuje na výuku, a tak mu je jdu odnést." "Aha..." Odpověděl jen Uchiha a s knihami v rukou se se Sakurou rozešli k akademii.


Poznámky: Poněkud krátký text, ale příště to bude lepší ;-)

Návrat

15. srpna 2010 v 10:30 | Karin-Uchiha

"Hin, pojd´ už !" Zavolala na svou kamarádku Sakura. "Vždyd´ už jdu." Odpověděla jí na to otráveně Hinata. Od té doby co Naruto odešel trénovat už uběhly čtyři roky, a to hned rok po tom, co se vrátil s Jerayou. Ale tentokrát byl jeho společník Sasuke. Hinata byla od té doby hrozně nepříjemná. Pořád byla někde v rohu uzavřená ve svych myšlenkách, a běda tomu, kdo ji vyruší. Cítila se sama, a proto téměř zapomněla na své přátele, kteří se ji snažili obměkčit. Avšak před nedávnem to už vzdali. Sakura byla také dost popudlivá, ale snažila se být na ostatní milá, ale to se o Hinatě říct nedalo. Kiba se jí už před rokem vyznal ze svých citů, a to Hinatě ublížilo ještě víc. Kibovi to bylo samozřejmě líto, ale stejně si přál, aby byla Hinata št´astná. Zatím co Hinata se trápila kvůli Narutovi, Sakura stále myslela na Sasukeho. Po tom, co odešel z vesnice za Orochimarem, jí samozřejmě ublížil, ale ona ho stále milovala, i když to momentálně Sasuke nevěděl, stejně, jako Naruto nevěděl o citech Hinaty.

Hranice Konohy


"Podívej, Konoha !" Zkřičel nadšeně blond´atý mladík s pronikavýma modrýma očima. "Konečně doma." Usmál se černovlásek s tmavýma očima. "Rychle Sasuke, už at´ jme tam !" "Naruto, počkej, nestačím ti !" Vykřikl Sasuke, ale to už ho Naruto chytil za rukáv, a vláčel za sebou. "He, Kotetsu, někdo se sem řítí !" Vykřikl jeden z hlídačů u brány Konohy. "No jo, máš pravdu, hele, není to Naruto a Sasuke ?!" Odpověděl překvapeně druhý. "Rychle, musíme se přesvědčit, jestli jsou to opravdu oni." U brány se Naruto se Sasukem zastavili, a překvapeně se koukli před sebe. "Jé, Kotetsu, Izumo, vy jste pořád hlídači ?! No to je k nevíře." Pozdravil je Naruto a Sasuke se začal hlasitě smát."Cože ?!A proč bychom nebyli ?!" Vyhrkli oba na jednou, a Sasuke se přestal smát. "No, to jako že se na vás Tsunade ještě spoléhá, když furt spíte." Odpověděl posměšně Sasuke a raději s Narutem hned běželi za hokage a nechali vztekající se hlídače u brány.

Hinata a Sakura zrovna přišly ohlásit, že jejich mise byla úspěšná a zrovna v tu chvíli tam přišli Naruto se Sasukem. "Naruto, Sasuke, tak už jste se vrátili !" Zvolala nadšeně Tsunade a oba chlapce obejmula. Oni ji obejmutí samozřejmě opětovali a hned po té se zadívali na překvapené dívky.Naruto se nevěřícně podíval na Hinatu, která mu překvapený pohled opětovala. Sakura kmitala pohledem ze Sasukeho na Naruta a Sasuke stále zíral na Sakuru. Teda, jsou úplně jiné, než když jsme se viděli naposled. Pomysleli si oba najednou. Zato Hinata a Sakura se oháněly za jinými věty. "N-Naruto-kun." Prolomila to tíživé ticho Hinata. Oslovený se na ni zářivě usmál tak, jak to dovedl jen on. Sasuke se zahleděl na Sakuru, která ho také chvíli pozorovala, ale pak se její pohled přesunul na Naruta. Hrozně se změnil. Měl ted´ o něco delší, blond´até vlasy a byl také vyšší a měl mužnější rysy na tváři. Ted´ se více podobal svému otci a postavou také neotálel. Na těle se mu rýsovaly viditelné svaly a široká, mužná ramena. Oblečení měl podobné tehdejšímu: Oranžové třičtvrt´áky a oranžovo-černou mikinu. Jediné, co se na něm nezměnilo, byly velké modré oči, které překypovaly energií, odvahou a chutí do života. Ani jeho úsměv se nezměnil. Sasuke měl také stejné oblečení, jako před čtyřmi roky. Jeho černé havraní vlasy mu zviraznovaly světlou pokožku na obličeji a krku. Tělo měl stejně vypracované jako Naruto, ale jeho temné oči byly jiné. Jako by se z démona stal anděl. Stále se usmíval, byt´ jen malinko. Naruto ho dokázal dokonale změnit. Také se změnil v muže a oba byli velmi pohlední. Byli jako ti nejrozdílnější bratři, jaké kdy země nesla. Hinata se Sakurou se také velmi změnily. Staly se z nich sympatické a atraktivní ženy. Obě měly vlasy dlouhé po stehna a vysokou a šltíhlou postavu. Měly na sobě taktéž to samé, co před čtyřmi roky. Oči Sakury byly stejné jako před lety-zelené světélkující plné odhodlání a dobroty. Zato ty Hinaty byly jiné, byly zachmuřené a prázdné. Jako kdysi ty Sasukeho. Ale pomalu, zato jistě, se nyní začaly měnit. Byly veselejší a mírnější. Jakoby Narutův příchod zpět do Konohy ji dočista změnil a po dlouhé době se mírně usmála. Sakura to postřehla a hned se cítila lépe. Hokage si spokojeně povzdechla a přiměla chlapce, aby jí vyprávěli vše, co se jim kdy přihodilo. Naneštěstí pro Tsunade toho moc nebylo-vylíčili jí jen jejich pokroky a metody tréninku. Dívky se tedy rozloučily a namířily si to domů.

Naruto kráčel Konožskými uličkami po Sasukeho boku a při své debatě se náramně bavili. "Hele, Naruto..." Začal Sasuke nové téma. "Ano ?" "Hele, myslíš že je Sakura do mně furt zamilovaná ?" "No já nevím, určitě se dost změnila, ale jak tě to napadlo ? Snad se ti nezačíná líbit." A ušklíbl se nad Sasukeho rudnoucím obličejem. "No, vlastne... je docela hezká a ... no... prostě mě to zajímá." "Ooooo, náš Uchiha se zamiloval !" "Pšt ! Ne tak nahlas!" Okřikl ho naštvaný Sasuke, který byl navíc dost v rozpacích. "Dobře, dobře, hlavně klid." Uklidn´oval ho blond´atý společník.

Na druhém konci Konohy

Dvě dívky si povídaly o Narutovi a Sasukem. "Hele, Hin, furt se ještě líbí Naruro ?" Hinata zrudla. Tohle nečekala a tak jen němě přikývla a zrudla ještě víc. Sakura se nad tím pohledem uchychtla a pokračovala v debetě. "Já zase začala milovat Sasukeho. Když jsem ho tam viděla, vzpomněla jsem si, proč jsem se do něj zamilovala." "Hele, Saky, nepozveme je zítra na ramen ? Lépe je poznáme, a zjistíme, jak moc se změnili." Navrhla dychtivě a na jeden dech Hinata. Sakuru to udivilo. Nejen, že je to zase ta stará hodná milá a přívětivá Hinata, ale ona si dokonce troufne pozvat svou lásku Naruta, před kterým se vždy ukrýval, pozvat na rande. Když Hinata viděla její výraz, hned pochopila o co se jedná a nad čím růžovlasá kunoichi přemýšlí. "No, já, kdybys tam nebyla, nikdy bych mu to nenabídla." Řekla tiše, a Sakura se nad tím rozesmála. Ted´ už si byla na 100% jistá, že je to ta samá Hinata, kterou musela vždy podpořovat."Tak je tedy zítra společně pozveme." Usmála se spokojeně Sakura a Hinata jí úsměv opětovala. Poté se rozešly do svích domovů.

Poznámky: Pokračování bude brzy. Snad se bude povidka libit. prijemne cteni ;-) PS: Pribeh bude dost kratky.
 
 

Reklama